Pavilony byly tradičně součástí čínských zahrad a sloužily k rodinným oslavám. Umístěny byly většinou na ose komplexu a velký důraz byl kladen na design, dekoraci a eleganci.
K rozdělení prostoru byly používány starožitné předměty, rarity nebo otevřené průhledy. Někdy byly pavilony umístěny na břehu rybníka nebo řeky. Tyto pavilony měly široké fasády a seděly přímo nad vodou na kamenných pilířích.
Nejstarší čínský pavilon u nás vznikl roku 1780 ve Vlašimi a je umístěn uprostřed Zámeckého parku Vlašim. Jeho úpravy v 19. století byly inspirovány čínským kioskem Le Rouge v parku Monceau v Paříži.
Do pavilonu se původně vstupovalo ze sousední věže pomocí můstku. Věž se, bohužel, nedochovala. Součástí interiéru byly porcelánové figurky y skleněný zvon.
Čínský pavilon v pražském areálu Cibulka byl postaven v roce 1822. Patrová budova pavilonu je osmiboká. Obě patra byla chráněna dvoukřídlými dveřmi a zelenými okenicemi. Uvnitř se nacházely kabinety se zrcadly a lustry ze skleněných perel. Na ochozu prvního patra byla umístěna šedě natřená sklápěcí sedátka. Zkosenou střechu zdobila měděná soška Číňana držícího slunečník se sadou zvonků. Autorem zvonkohry byl pražský výrobce hudebních nástrojů Michael Weiss.
Vedle schodů v prvním patře byly umístěny pískovcové sochy inspirované čínskými motivy. Šlo o ženskou a mužskou postavu a ani jedna z nich se, bohužel, nedochovala.
Zlatými časy pro pavilon i celou usedlost Cibulka byl počátek 19. století, kdy byl vlastníkem hrabě a pasovský biskup Leopold Leonhard Thun – Hohenstein.
Od té doby pavilon chátral. Po roce 1989 zmizela měděná soška Číňana a postupně i okenice. Stěny byly pomalované graffiti a zmizelo zábradlí v prvním patře. Rozpadající se objekt byl provizorně oplocen, aby bortící se ochoz v prvním patře neohrožoval návštěvníky v parku. V roce 2017 se pavilon dostal do správy MČ Praha 5. Následně proběhl stavebně historický průzkum. Na podzimu roku 2019 byly zahájeny stavební práce.